9) Silvestrovský balíček

Míra přivezl „Silvestrovský balíček“ lahev červeného, šampus, brambůrky a pražené mandle. Přidělala jsem další jednohubky, protože Vašík připravené zásoby objevil. Snědl všechno a pak poprvé ve svých 17 letech vyrazil do šumu místo maminky. 

Zůstali jsme s Mírou sami, naložili jsme dříví do krbu a pustili si Odysseu. Při prvním ploužáku mě vyzval k tanci. Místo na TV jsme koukali do plamenů a povídali si. Bylo to příjemné a smutné povídání. Oba jsme nemohli být s těmi, se kterými bychom rádi byli. Čas jsme neřešili. Najednou tady byla půlnoc a s ní i novoroční přípitek. Když Míra prohlásil, že Petrovi strašně závidí, zaleskly se mi v očích slzy. Jestlipak si na mě taky vzpomněl L. 

K snídani jsem nám uvařila čaj a kávu do postele. Tvrdou vánočku jsme si museli namáčet, ale ani jednomu z nás to nevadilo. Koukali jsme na pohádky, já pak uvařila čočku a k večeru mě Míra vrátil tam, kde mě „vloni“ nabral.

Při loučení jsem dostala největší pochvalu, jakou jsem kdy slyšela: „Byl to jeden z nejkrásnějších Silvestrů, jaký jsem kdy zažil, jenom škoda, že pro Tebe to zase nic neznamenalo JL.“ Kdyby nebyla taková zima, stála bych tam s otevřenou pusou ještě teď.